Martin Smékal je tvůrcem, který fotografii věnuje mnoho let, nestala se pro něj povinností, ale zájmem, ke kterému přistupuje profesionálně. Martinovu tvorbu znám od konce osmdesátých let (navštěvovali jsme stejnou fotografickou školu), tehdy začal pořizovat zátiší, která v podstatě s malými obměnami rozvíjí až do současnosti.
Název výstavy Druhá vrstva přibližuje schopnosti předmětů, které ztratily svoji původní funkci. Původnost z nich stále cítíme, v jiných souvislostech však nabývají významů nových. Odkrývat vrstvy může být náročné, vyrovnáváme-li se se skutečností, kterou pod povrchem objevujeme.
Objekty sestavené z nejrůznějších věcí (drýty, pružiny, kolečka), ať už nalezených kdekoli na smetišti, pohozených či opotřebovaných, a také z přírodnin (kameny, klacky), mohou v některých případech existovat bez dalšího zpracování. Zejména předlohy, které vypadají trvale fixovány. Trojrozměrné objekty však autor skládá výhradně pro fotografování. Zachycené na citlivý materiál nybývají odlišné hodnoty, stávají se obrazem. Asambláže později zanikají, vyjímečné rekvizity se objevují jako součást jiných uskupení.
Minimalistické fotografie i složitější aranžmá vycházejí z přesvědčení, že každá věc má svůj smysl. Podle vzoru Marcela Duchampa povyšuje předměty na umělecké dílo, s tím rozdílem, že Martinovy inscenace vyznívají jako estetický a výtvarně dořešený celek. Kultivované snímky svým obsahem neburcují k naléhavým otázkám, nemoralizují, jsou výsledkem dlouhodobé promyšlené práce s motivem, který pomalu zraje při procházkách ostravskými haldami. Nemohu se ubránit osobní vzpomínce na nedávný rozhovor, kdy jsme se navzájem chlubili, jaký odpadek se nám podařilo najít...
Pro mě je velmi příjemné, že Martin Smékal vystaví svoje práce právě v Kolíně. V minulosti se zde také účastnil fotografického setkání Funkeho Kolín (1993, 1996), samostatná výstava však představí tvorbu tohoto autora v širších kontextech.
Jolana Havelková
Martin Smékal se narodil 19.listopadu 1954 v Ostravě, kde žije dosud.
V letech 1975-80 vystudoval geologii na Vysoké škole báňské v Ostravě. Od absolutiria až do roku 1994 byl zaměstnán jako výzkumný pracovník. Nyní pracuje ve firmě AQ-test s.r.o. v oboru životního prostředí.
Fotografovat začal přibližně v patnácti letech a od svých fotografických začátků se zaměřoval na civilizační průmyslová města, ve kterém vyrůstal. Výrazný vliv na jeho další fotografický vývoj mělo studium na Lidové konzervatoři v Ostravě u Bořka Sousedíky v letech 1977-79.
Roku 1982 uspořádal v Ostravě svou první samostatnou výstavu nazvanou Detaily reality, sestavenou zejména z fotografií s civilizační tématikou, pořízenými v důvěrně známém ostravském prostředí. Na tuto první výstavu pak tématicky navázaly další samostatné výstavy v prosinci 1984 v galerii Na terase v Ústí nad Labem, o rok později v kině Úsvit v Žilině a v listopadu 1986 v Malé galerii spořitelny v Kladně. Fotografie městských krajinných fragmentů vystavil v říjnu 1988 v Ostravě pod názvem Město viděné a v březnu 1996 rovněž v Ostravě pod názvem Nemísta.
Žánrově odlišná byla samostatná výstava Nenáhodná setkání v listopadu 1988 v ostravské Fotochemě, sestavená z portrétů a aktů pořízených během delšího časového úseku.
V poslední době se věnuje fotografování objektů sestavených z předmětů nalezených při svých fotografických výpravách po městských perifériích. Z těchto snímků uspořádal v roce 1995 ve výtvarném centru Chagall v Ostravě výstavu Nové věci, v roce 1996 vystavil v Opavě (repríza v Prostějově) fotografie nalezených zátiší ostravských periférií Věci a místa.
V roce 1999 absolvoval magisterské studium na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Svými fotografiemi se podílí na kolektivních výstavách pořádaných tímto institutem v Čechách (Praha 1991, 1997, Cheb 1992, Opava, Ostrava, prostějov 1996) i v zahraničí (Katowice 1992, 1994, Turku Finsko 1997).