Eva Vápenková je mladá česká grafička, členka Hollaru, absolventka AVU v Praze - ateliér grafiky a ateliér restaurování výtvarných malířských děl.
„Obrazy vznikají často z přibližného nejasného tvaru, z velké části nezáměrně. Následně postupuje doplnění, vytažení, ohraničení. Hledání základních principů utváření prostoru,tvaru a hmoty a „obalení krajinou“. Výsledný obraz ovlivňuje čistá plocha uvnitř i vně otisku matrice. Během „skicování“ v plechu myslím na velikost papíru, který obraz ponese. Když není prostor kolem dostatečný, obraz vnímám jako uzavřený, ukončený. Bližší je mi nedokončenost, nedořečenost. Představuji si, že jednotlivé obrazy vystupují z bílé plochy nebo se do ní zase zanořují. Tvoří sled proměňujících se okamžiků. Prázdná plocha papíru naznačuje plnost neohraničeného prostoru, ve kterém jsou všechny obrazy obsaženy.”
„Krajina, viděná i tvořená, je určující pro náměty v mé tvorbě. Motivy ze skutečné krajiny zpracovávám v grafickém médiu, především v technikách hlubotiskových, a také v tušové malbě kombinované s akvarelem a kresbou.
Při práci postupuji od zachycení reálné krajiny, kterou tříbením zbavuji zbytečných příměsí. To nemá nic společného s abstrakcí, která odhmotňuje, nýbrž mnohem spíše s destilací. Principem tvorby je proniknutí k podstatě odebíráním přebytečného. Odhalováním, které je ve všech významech slova diskrétní, a které rozehrává všechny možnosti stopy. Zachycení toho, co uniká před svým plným ukázáním, jakožto unikající a v jeho unikání.”